Uplynulé Akce › projection

Institut dokumentárního filmu, čili KineDok uvádí: Dobrá smrt + host Tomáš Krupa
Dobrá smrť  |  Dobrá smrt  |  The Good Death

Režie: Tomáš Krupa
Scénář: Tomáš Krupa, Lukáš Hanulák
Kamera: Ondrej Szollos
Hrají: Janette Butlin
Producenti: Tomáš Krupa, Tibor Búza, Arash T. Riahi, Dagmar Sedláčková
Střih: Peter Kudlička
Zvuk: Miloš Hanzély, Bohumil Martinák
Tématem koprodukčního snímku Dobrá smrt (jehož název je doslovným překladem pojmu eutanazie, složeného z řeckých slov eu=dobrá, thanatos=smrt) je dobrovolné ukončení života z vážných zdravotních důvodů. Slovenský režisér Tomáš Krupa (nar. 1983) je zpracovává na konkrétním případu britské občanky Janette Butlinové, trpící vzácnou nevyléčitelnou degenerativní svalovou chorobou, jež se v rodině dědí: měla ji její matka a má ji i její syn. Nechce být vystavena nevyhnutelnému a zvyšujícímu se utrpení a být kvůli nemohoucnosti odkázána na pomoc druhých. Proto se rozhodla, dokud má nad sebou kontrolu, podstoupit asistovanou sebevraždu (tedy sama si spustit přívod smrtící látky do žil) ve Švýcarsku, kde je eutanazie legální. Tvůrci jsou přítomní při pragmatickém přístupu a úkonům, jež žena podstupuje v závěrečné fázi příprav. Do její „cesty“ za naplněním vlastní vůle vstupují také dlouhá léta odtažitý nemocný syn Simon, rodinnou anamnézou nezatížená dcera Bridget, která se s matčiným rozhodnutím obtížně ztotožňuje, blízcí přátelé a příbuzní a také lékařka Erika, která Janette lidsky, „úředně“ a odborně doprovází do úplného konce. Obdivuhodná protagonistka dovolí otevřeně nahlížet do soukromí (bývala mj. zapálená nudistka), sama se ohleduplně snaží přesvědčit nyní semknuté a emocím vystavené potomky i ostatní blízké osoby, jimž je schopna dodávat odvahu. Komorní drama nevnucuje divákům názor na diskutovaný problém, narážející na tradiční morální principy a rozdělující odborníky i laickou veřejnost. Výsledkem je vytříbené, empatické a pokorné dílo o nároku na vlastní pojetí života a na svobodnou možnost přijmout důstojnou smrt, jež zároveň vystihuje jak duchovní, tak praktickou stránku „procesu“ umírání z vlastní vůle.
– Úspornou observační metodu tvůrci ozvláštňují stylizovanými prvky hraného filmu, akcentují komorní detaily (estetické ztvárnění všedních momentů, snová zátiší), využívají „vnitřní“ monology, uplatňují autentickou Zvukovou stopu a kultivovanou hudbu.
– Snímek vznikl na přání Janette a díky velkorysosti i toleranci aktérů a za podpory dok.incubatoru. Prezentován byl na DOK Leipzig Co-pro Marketu. Do české Distribuce byl uveden s oceňovaným kombinovaným krátkým snímkem Spolu sami (2018) režisérky Diany Cam Van Nguyenové, v němž skutečné vyprávění trojice mladých lidí o prožívání smrti nejbližších zhmotňují animované rekonstrukce bolestných zkušeností.
.
Milý Tomáši, chci, aby tento film vznikl. Vím, že to nebude jednoduché, ale je to potřeba. Lidé by měli slyšet můj příběh, třeba to někomu pomůže vyrovnat se s těmi bolestnými situacemi, které nám život nevyhnutelně připraví.
S úctou, Janette Butlin.
– Nevyléčitelně nemocná dvaasedmdesátiletá žena žije sama v domě s velkou zahradou a kočkami. Jen se sebezapřením zvládá každodenní provoz. Život podle ní není fér, ale nechce přemýšlet o tom, proč zrovna ona je nemocná a cítit to jako nespravedlnost.
– Janette nad fotografiemi vzpomíná na matku, kterou sužovala neidentifikovaná nemoc a která třicet let nečinně proseděla v křesle. Správná diagnóza (svalová dystrofie) byla známá, až když choroba propukla u ní.
– Janette jde o berlích ke schránce. Poštu nese domů v zubech. Nechce skončit jako matka, proto vzala osud do svých rukou. Připravuje se na odjezd do Švýcarska, kde je legalizována asistovaná sebevražda.
– Janette používá různé kompenzační pomůcky. Napsání dopisu i tak vyžaduje úsilí a soustředěnost.
– Žena čte žádost, kterou oficiálně podala k 20. červenci 2016 kontaktní osobě Erice (lékařce a zakladatelce společnosti Lifecircle, věnující se asistovaným sebevraždám). Přeje si dobrovolné ukončení života. Datum je stanovené na 22. září 2016. Rozhodnutí opírá o fakt, že trpí neléčitelnou a nevyléčitelnou pletencovou svalovou dystrofií, kvůli níž není schopna postarat se o sebe ani o domácnost. Při jejím stupni postižení a vzhledem k neodvratně se zhoršujícímu stavu pro ni budoucnost nemá smysl.
– S domácností chodí každé pondělí vypomoct pečovatelka Emily.
– Po Janette „zdědil“ nemoc syn Simon, u devětačtyřicetileté dcery Bridget se naštěstí neprokázala. Ani jeden nemá potomky, čímž se kruh dědičné choroby uzavírá.
– Simon žije v USA. Čte matčin racionální mail o zářijové cestě do Švýcarska. Tu chce podniknout, dokud má sílu a navzdory tomu, že Bridget s ní nesouhlasí. Syn trvá na tom, že ji doprovodí. Dědičnou a dosud neprobádanou nemocí, jež u něho propukla ve středním věku, se zabývá v malé laboratoři, kterou buduje s cílem na vzácnou chorobu upozornit.
– Janette si uvědomuje, že její rozhodnutí může být pro okolí těžko přijatelné. S přáteli o tom diskutuje na zahradě. Ti jsou zmateni vzhledem k náboženské víře, s níž byli vychováni (utrpení je vůle Boží). Musejí však přiznat, že jejich kamarádce definitivní „verdikt“ přinesl úlevu. Janette věří, že ji čeká dobrá smrt bez bolesti a stresů.
– Simon přemýšlí o budoucnosti. Ani on nechce být na obtíž a žít v bezvýchodné situaci odkázán na nepřetržitou péči a pomoc okolí. Odcizil se rodině po matčině druhém sňatku, s nevlastním otcem nevycházel a Janette dlouhé roky neviděl.
– Simon v laboratoři, zabývající se příčinami svalové dystrofie, probírá s kolegy své poznatky a dílčí výsledky (bádají, jak zastavit vznik patologických shluků proteinových agregátů – látky myotilin, aby se svalové buňky samy regenerovaly). Příznivý směr dosavadního výzkumu (pokusy na myších s aplikací kardiotoxinu) nemění nic na skutečnosti, že účelná terapie s pozitivními výsledky je zatím vzdálená. Simon jako „prototyp nemoci“ touží být užitečný.
– Obvodní lékař odmítl Janette pomoci a předal ji do péče psychiatra. Hrozilo, že bude prohlášena za nesvéprávnou nebo proti své vůli hospitalizována. Naoko přistoupila na léčbu, aby se vyhnula komplikacím vzhledem k určenému cíli. Domácí psychiatrická pečovatelka dosvědčila, že je „v pořádku“.
– Janette jede autem do hospice na poslední návštěvu za manželem Donem. Vzpomíná na svá „zajímavá“ manželství. První muž nebral vážně rodinné povinnosti, druhý neměl vlastní potomky a stal se nevlastním otcem jejích dětí. Domluvili se, že v „nešťastné“ životní etapě udělají „správné“ kroky a navzájem se podpoří.
– Janette vyřizuje nutné formality. Zajistila hotel a dceři rezervovala letenku. Bridget se prý snaží její situaci pochopit a respektovat, ale byla by raději, kdyby existovala alternativa. Žena se směje nad fotkami svatebních šatů, jež jí Bridget posílá. Zatímco dcera ještě nemá stanovené datum sňatku, ona datum své smrti zná.
– Janette po dlouhých měsících dojde do zanedbané části milované zahrady s možnými příštími uživateli domu, kdysi úspěšným architektem Tonym a jeho přítelkyní Caroline. Muž je v nezáviděníhodné situaci: zlepšení jeho životních poměrů bude na úkor Janettiny smrti. Líbí se mu zdejší místo, ale děsí ho, co se musí stát. Janette s přáteli probírá pravděpodobné scénáře a praktické náležitosti. Dům patří dětem, ale architekt v něm má zajištěn nájem nejméně na pět let.
– Simon vykládá přítelkyni Chandrii o novinkách z Harperovy laboratoře. Experiment, který navrhl, napadl i odborníky. Jejich pracoviště má díky jeho rodinné anamnéze unikátní materiál a tedy nejlepší podmínky pro bádání. Získal podněty k dalším drobným pokusům, jimiž by mohl být nápomocný. Chce využívat sám sebe, neboť nesouhlasí s experimenty na zvířatech. Děsí ho složitost výzkumu a navzdory širokému přírodovědnému vzdělání pochybuje o své kvalifikaci. Přítelkyně ho povzbuzuje.
– Janette je přesvědčena, že cesta do Švýcarska je jednodušší cíl, žít dál by vyžadovalo velkou statečnost.
– Podle Simona má každý osud ve svých rukou a dobrovolná sebevražda je základní lidské právo.
– Janette statečně probírá odjezd se zoufalou sousedkou Charlottou. Jejím dcerám Jess a Ann milosrdně zalže: stěhuje se prý za synem do Ameriky. Na okamžik podlehne emocím. Podpoří ji bratranec Jeff, který přijel poté, co ho o situaci informovala Bridget. Obsah jejího dopisu, v němž dcera vyjadřuje pochybnosti, ženu rozčílí. Konečně cítí v posledních týdnech štěstí a tlak na změnu postoje kategoricky odmítá. Rozloučí se s Jeffem.
– Simon měl od puberty s matkou odměřený vztah. Neviděl ji od roku 2002. Sestru to trápí, jsou si naopak s matkou blízké. Ani on nechce o matku přijít, ale má pro její plán pochopení. Je přesvědčen, že to zvládne.
– Janette ukládá do země na zahradě přívěsky. Jedenáct měsíců úvah, taktizování a lží, k nimž se musela uchýlit, ji dovedlo k cíli.
– Simon přiletí do Evropy. Janette dobaluje kufr, kam ukládá i obálky s penězi. Večer sleduje televizi. Naposledy přespí doma. Při odjezdu nabídne synovi svou berli, ale on je přesvědčen, že ji ještě několik let nebude potřebovat. Vysvětlí matce podstatu pletencové svalové dystrofie typu A1.
.
– Rodina se sejde v Basileji. Janette při shledání s lékařkou Erikou podlehne dojetí.
– Klinika provádí maximálně dvě asistovaná ukončení života týdně. Doktorka považuje za optimální být u jednoho týdně. Musí mít čas vyrovnat se s jednotlivými případy klientů. I když za ně nenese odpovědnost, musí se ujistit, zda k závažnému rozhodnutí dospěli samostatně a dobrovolně a zda není na eutanazii ještě čas. Erika vpisuje do kalendáře k datu 22. září 2016 jméno Janette. Eutanazii, respektive asistovanou sebevraždu přijala postupně. Díky praxi a úvahám o Bohu a o utrpení došla k závěru, že dobrovolná smrt není hřích, ale dar. Poučil ji odchod milovaného otce, který po mrtvici nemohl mluvit a zůstal na půl těla ochrnutý. Po jeho neúspěšných sebevraždách mu chtěla poskytnout paliativní péči. Trpící věřící otec jí nemohl odpovědět na otázku, jak se vyrovnat s hříchem vzít si život. Tehdy začala uvažovat, zda péči nelze nahradit „usnutím“ v klidu. Po otcově smrti požádala Erika sourozence o mlčenlivost, ale jako lékařka a věřící měla špatné svědomí. Proto na pohřbu přiznala sto padesáti smutečním hostům, že souhlasila s asistovanou smrtí.
– Erika je u Janette. Ubezpečuje Simona a Bridget, že si je matka naprosto jistá zítřejším dnem. Korektně vyjmenovává nezbytné okolnosti. Janette vše potvrdí a Erika tedy nemá důvod odmítnout jí asistovat. Vyrovnanější Simon situaci snáší lépe než Bridget. Klientka lékařce za vše děkuje.
– Simon a Bridget tráví s matkou poslední večer. Akceptují její rozhodnutí, přesto jí především dcera navrhuje jiné možnosti. Janette se omlouvá za smutek, jenž jim způsobuje. Simon konstatuje, že právě vidí svou budoucnost. – Podle Janette je na světě hodně věcí, o které by se mohla ještě zajímat, ale soustředí se na existenci tlačítka, po jehož zmáčknutí se možná dostaví absolutní konec.
– Janette vypisuje s Erikou v přítomnosti dětí další formuláře a smlouvu o uložení ostatků. Vyhoví dětem a souhlasí s převezením popela do Anglie. Bridget matce slíbí, že se postará o nemocného bratra.
– Erika připraví patnáct gramů pentobarbitalu sodného. Po jeho aplikaci člověk do třiceti vteřin upadne do anestetického spánku, dojde k předávkování a do čtyř minut se zastaví srdce a dech.
– Janette se mlčky obejme se synem.
– Žena s připravenou infuzí absolvuje na lůžku poslední „úřední“ rozhovor s Erikou, který natáčí zaměstnanec kliniky.
– Janette uvolní přísun kapaliny a zhluboka dýchá. Bridget otevře okno.
– V koutě podzimní zahrady u matčina domu dcera rozsypává popel z urny.
– Simon vzpomíná na matku. Její odchod ho poznamenal a změnil mu pohled na budoucnost. Doufá, že asistovaná smrt bude v blízké budoucnosti dostupná, uznávaná a přijímaná a on bude mít na výběr.
.
Film je věnován hlavní představitelce Janette Butlinové. Snímek byl v říjnu 2019 uveden do Distribuce s krátkým filmem Spolu sami (2018; r. Diana Cam Van Nguyenová).
www.csfd.cz/film/dobra-smrt
www.filmovyprehled.cz/cs/filmm/dobra-smrt
www.facebook.com/gooddeathfilm
www.facebook.com/KineDok
www.facebook.com/KineDokCZ
.
> KineDok + Institut dokumentárního filmu:
> 19:00 Dobrá smrt (Slovensko, Česko, Rakousko, Francie; T. Krupa; 83 min) debata po filmu: host Tomáš Krupa
.
#BioSibir #promítání #Brno #Sibiř #projekce #promitani #verejnaprojekce #Sibir #kino #Bio #Husovice #DobrSmrt #dokument #InstitutDokumentarnihoFilmu #KineDok #TomasKrupa #TheGoodDeath #JanetteButlin #TheGoodDeathFilm #dok.incubator #Bridget #eutanazie #eutanazi #eu #thanatos #svalovadystrofie

Sibiřské pásmo = Stařík Petr + Kateřinka + Naftová pole + Děti Velkého jezera, v rámci festivalu NAIFF 2020
Stařík Petr | Old Man Petr | Старик Петр

Režie, scénář, kamera: Ivan Golovnev
Dialog mezi lidmi, přírodou a bohy je založen na duchovním vědění a mytologii. V moderním světě se vyskytuje už jen několik kultur, které jsou založeny na mýtu.
Tento film nás zavede do světa Starého Petra, který je posledním šamanem na řece Kazym. Sledujeme, jak Starý Petr přežívá v sibiřské tajze a jak jde k volbám. Teritorium národu Chantů je hlavní oblastí zdrojů ropy v Rusku. Těží se zde 70% veškeré ruské ropy. Těžařské společnosti aktivně skupují obrovská území severní Sibiře. Původní obyvatelé musí zemi svých předků opustit a moderní civilizace tak postupně pohlcuje prastarou kulturu. Starý Petr chodí k volbám pokaždé, ale ničení tradiční kultury masivní těžbou to zastavit nepomohlo.
.
Kateřinka | Tiny Katerina | Malenkaya Katerina | Маленькая Катерина

Režie, scénář, kamera: Ivan Golovnev
Severovýchod Sibiře, Rusko. Malé chantyjské děvčátko Katerina pozoruje a snaží se chápat vnější svět. Učí se hlasům lidí, zvířat a dalších bytostí. Postupně se přibližuje k neznámu a neznámo se přibližuje k ní – nedaleko od jejich nomádského tábora se objevuje těžební ropná věž.
.
Naftová pole | Oil Field | Městoražděnje | Месторождение

Režie, scénář, kamera: Ivan Golovnev
V končinách Sibiře dosud přežívá tradiční životní styl domorodých lidí. Tuto oblast však pohlcuje ropný průmysl, jenž vychází vstříc potřebám civilizace. Pro některé je toto místo domovinou, pro jiné pouhým naftovým polem.
.
Děti Velkého jezera | Children of the Great Lake | Дети Великого озера

Režie: Nastia Tarasova
Scénář: Elena Shirokovskih
Kamera: Irina Shatalova
Hudba: Yaroslav Sapognikov
Produkce: Igor Gelein
Northern Baikal. A place of former construction of BAM.
Here behind destiny of the lost generation, almost is not visible beauty and Greatness of Huge Lake.
Only warning sound of the shamans drum reaches from mountains. But also it does not speak about the future wel-being...
.
> SIBIŘSKÉ PÁSMO = trilogie Ivana Golovneva + dokument od Bajkalu Nastie Tarasové:
> 19:00 Stařík Petr (Rossija; I. Golovnev; 26 min)
> 19:30 Kateřinka (Rossija; I. Golovnev; 24 min)
> 20:00 Naftová pole (Rossija; I. Golovnev; 26 min)
> 20:30 Děti Velkého jezera (Rossija; E. Shirkovskih, N. Tarasova; 29 min)

VOXPOT - Ve stínu Číny + hosté Vojtěch Boháč a Aneta Václavíková, závěr festivalu NAIFF 2020
VOXPOT - Ve stínu Číny

Režie, kamera, produkce, střih: VOXPOT
Převýchovné tábory, mizející lidé a plány na světovou dominanci?
V čínské provincii Sin-ťiang mizí v lágrech desítky tisíc příslušníků místních etnických menšin. Jde především o Ujgury, Kazachy a Kyrgyzy. Tato západočínská provincie má zásadní postavení v plánech na stavbu Nové hedvábné stezky, masivního hospodářského projektu, o který usiluje současný čínský prezident Si Ťin-pching už od svého nástupu do úřadu v roce 2013.
Nová hedvábná stezka je komplexní finanční a obchodní strategií Číny pro nové tisíciletí. Země tak reaguje na nevyváženou ekonomickou situaci ve světě a zároveň se tak snaží zvýšit globální politický a ekonomický vliv Čínské lidové republiky. Nestabilita a separatizmus v příhraničních regionech jsou čínskou komunistickou stranou považovány za hrozbu ambiciózním plánům na posílení vlastní pozice ve světě.
atrium.fss.muni.cz/absolventi/voxpot
www.voxpot.cz/prevychovne-tabory-mizejici-lide
www.darujme.cz/projekt/1201577
.
> 19:00 Ve stínu Číny (Česko; VOXPOT; 30 min)
> debata po filmu: hosté Vojtěch Boháč a Aneta Václavíková