SVDESTADA – blackened crust/black metal/ HC (Madrid – Španělsko).
Název kapely pochází od studeného větru, který vane v oblasti Rio de La Plata v Argentině. Tato partička je však z vyhřátého Španělska, konkrétně ze sluncem spáleného Madridu.
Kapela vznikla v roce 2017 a vyrostla z crust punku, ale s každým albem – a mají už tři – vnášela nové prvky. Aktuálně TOP kapela proslulé španělské neocrustové scény. Poslední deska – Candela – je dobře přijatým mixem neocrustu, black metalu a post-hardcoru. Miluješ MORROW? A nebo pozdní DOWNFALL OF GAIA?
Na jaře 2025 se Španělé vydají na turné do střední Evropy a ty u toho nesmíš chybět!
BC: https://svdestada.bandcamp.com
FB: https://www.facebook.com/svdestada.band
IG: https://www.instagram.com/svdestada.band/
RANA – post metal/neocrust/HC (Bratislava – SK)
Slovenští RANA debutovali v roce 2017 a o rok později vydali své zatím jediné LP – Nesprávne Otázky. Jejich hudba obsahuje post-metalové vlivy po vzoru CULT OF LUNA, emohardcore , neocrust a nechybí ani spousta melancholie, melodií a změn nálad. V poslední době kapela prošla velkými změnami v sestavě a od té doby intenzivně koncertuje. Muzikanty RANA můžete zároveň potkat v takových kapelách jako ADACTA, DISTAX, DIKTÄT, UDANDE.
Čekejte opravdový útok na vaše city a emoce, jejich koncert je velkým duševním zážitkem.
FB: https://www.facebook.com/RanaBandOfficial
BC: https://rana.bandcamp.com
MOIRA – Dark/Hardcore/Punk (Bielsko-Biala – PL)
Tato polská kapela je jednou nejzajímavějších na polské hardcorové scéně. Od roku 2017 mísí metalově nabitý hardcore se syrovými emocemi a intenzivními texty. Vokální přednes krásné Pauly je charakteristickým rysem této polské hydry. Od jejich drsných kořenů v Bielsko-Biała až po jejich myšlenkově provokující témata pochyb, ztrát a bojů.. MOIRA ukazuje pravou niternou duši polského undergroundu.
FB: https://www.facebook.com/moirapl
BC: https://moirapl.bandcamp.com/
MÄRNØ – Neocrust/Hardcore/BM/Punk (UH – CZ)
Co tvé oči viděli, tak na to nejde zapomenout….
Dle tohoto textu ze skladby „Oči se lesknou“ fans ví, že se jedná o kapelu MÄRNØ.
Stále relativně nová emocrustová krev zkušených harcovníků, která se dala dohromady na Uherskohradišťsku koncem roku 2020. O dva roky později vydali EP s názvem „Nevinnost prázdných srdcí „. Živelnost, emoce, hloubka a tlak, to vše se kloubí s nánosem crustu, emo/HC, d-beatu a post/metalu. Čerstvý vítr lidí, kteří se museli potkat, aby ulevili svým emocím. Čekejte dominantní kytary, valivou basu, kolovrátkové bicí a naléhavý řev reflektující zákruty dobou zkoušené duše. Na podzim natočen nový materiál ve studiu DAVOS, který má kapela v plánu na tomto turné propagovat.
FB: https://www.facebook.com/marno.crust
Občas se zadaří i na poslední chvíli a tak vám se Sibiřcrew přinášíme tuto last minute uřvanou lahůdku.
Lakka přivítáme na Sibiři již poněkolikáté a pořád nás baví v nezměněné intenzitě. Nekompromisní hardcore punk s prvky crustu a emoviolence, to vše doplněné ženským řevem, na který jen tak nezapomeneš. https://lakka.bandcamp.com/
Nuly a jednička si na Sibiři střihnou premiéru, ale to neznamená, že by doteď naší pozornosti unikaly a na jejich melodický post-hardcore/emo violence se netěšíme o nic méně. https://nulajednanulanula.bandcamp.com/
Endform – hc/crust // Montreal https://endform.bandcamp.com/
Crust punková kapela z Montrealu, která mísí hardcore, dbeat, black metal a emo. V roce 2016 vydali demo a v roce 2019 plnohodnotné album s názvem „Abattu“. Split s lokálními Krondstadt a letos přidali i i další zářez v podobě LP “Menace.” Melodická, ale agresivní muzika čerpá hodně z odkazu kapel jako Tragedy a Fall of Effrafa.
Kapelu tvoří kytaristé Dorian Fitchko (Talk-Sick) a Wawa Vomski (Union Thugs, Hard Up, Riot Porn, Blame The Name), baskytaristka Mariève Gauthier (Deadly Pale, Hang Them All, Ab Irato) a bubeník Alexandre Roy (Ripcordz, Barricade Mentale). Kapela bude hrát v ČR potřetí, ale v Brně se představí poprvé.
Kronstadt – blackened hardcore // Brno https://kronstadtblack.bandcamp.com/
Po bouřlivé personální obměně kapela přesídlila do Brna a lehce změnila styl. Přibyly blackgaze pasáže, místy se temnota trochu pročistila a pořídili si po letech baskytaru. Ale pořád je to zlo, černota a chmurné myšlenky. Agresivní výraz, radikální poselství, ukolébavky o genocidě. Kapela chystá nové album a představí z něj už několik songů v rámci koncertního repertoáru.
První pokus o vytvoření koncertů, který bude mít multidiscipilnární přesah.
Time table:
18:00 Doors
18:30 – 19:00 Strage Di Stato
19:30 – 20:00 Leptospirosy
20:30 – 21:00 Oblast
21:30 – 22:00 Gorc
Na místě Šváb distro + naše maličkost i s minidistrem
Zatím jsou potvrzené kapely:
Bohužel Průmyslová Smrt ze zdravotních důvodů nevystoupí, situace bohužel vypadá, že zůstaneme nejspíš na čtyřech kapelách.
Gorc (https://www.facebook.com/profile.php?id=100023071301489) d-beat violence v ultra rychlém tempu. Máme se na co těšit.
PS. O kokoty na akci fakt nestojíme, takže s hejtem na menšiny nebo Ukrajinu apod., radši rovnou zůstaň doma.
V nové sezóně vás jako na první událost roku zveme přijít zavzpomínat na roky, kdy Brno začalo žít alternativou!
/ Budoár staré dámy / Kapela vznikla v roce 1998 a je považována za pokračovatele tradic brněnského alternativního rocku. Jejich styl je snadno rozpoznatelný díky energickému dívčímu zpěvu, nakažlivým melodiím, poetickým textům a neobvyklému ohýbání českých slov. Intuitivní, místy křehký, místy brutální hlasový projev Marty Kovářové solí na pódiu kytara Marka Laudáta a porcuje rytmika bubeníka Petra Fučíka a basáka Tomáše Ergense. Z koncertů číší radost z hraní, naléhavost písňových sdělení střídá uvolňující humor v pauzách mezi písněmi; kdy nikdy nevíte, co se dozvíte!
/ Sbor hudby / Hudební seskupení vytvářející vlastní skladby bez přesného stylového zaměření. Navazuje na tradici alternativních a underground kapel z regionu Valašska a Brna. V současnosti směřuje i do oblastí náročnější elektronické hudby. Sbor hudby tvoří tři hudebníci pocházející z Valašského Meziříčí a Havířova, Petr Karkul Randula, Václav Váša Košťál a Jiří Bobeš Prokš.
V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
Sbor hudby vznikl v roce 1983, kapela měla vlastní repertoár v duchu under-alter-new wave, hrála ve složení: housle – Vašek „Váša“ Košťál, saxofon-Pavel „Míla“ Kováč, basa-René Zelenka, bicí-Petr „Karkula“ Randula. Vystupovala na Valných hromadách (koncerty brněnského alternativního hnutí) v Brně a Praze, soukromých „utajených“ akcích ve Val Mezu a Havířově … Existovala necelý rok. René Zelenka na počátku přišel s názvem Sbor podzemní a punkové hudby, což vystihovalo tehdejší realitu, ale zkrácený název se ukázal nakonec jako prozíravý, protože nyní jsme spíše Sbor alternativní a vážné hudby. No a co bude za pár let není jasné, že …
V roce 2015 dva původní členové obnovili činnost. V roce 2015 se Karkula vrátil po 25 letech k hudbě, a oslovil Václava s pokusem o obnovení kapely. Původním záměrem bylo zahrát jen na oslavě narozenin Reného Zelenky (basisty). Avšak následně Sbor hudby začal vytvářet další vlastní skladby, vznikala hudba mimo „trend“ styly, vlastní skladby pro radost a potěchu. Následovalo několik koncertů v Novém Jičíně, Val Mezu, Brně a Praze. V létě 2016 jsme se vrátili k tradici letních under festiválků ve Val Mezu z 80. let, akcí Zahradní slavnosti se Sborem hudby. V roce 2019 se připojil hudební souputník z 80. let Jirka „Bobeš“ Prokš, který svou baskytarou posunul under-alternativní skladby do finální podoby. V nových skladbách se nyní objevuje trubka mladé posily Františka Petrovického. V současnosti prezentujeme několik pořadů z našich vlastních skladeb a projektů. Nyní se pohybujeme na pěti planetách: Planeta alt-under, Snová planeta, Poetická planeta, Artificiální planeta, Planeta neznámých světů. Společným jmenovatelem skladeb je aplikování minimalistických postupů.
Všichni tři hudebníci působili v řadě alter-under kapel a hudebních směrů … Třírychlostní Pepíček, Ještě jsme se nedohodli, Hudební divadlo, Rytmická mládež, Slepé střevo/Rytmus 84, Masomlejn, Radegast, Minimální orchestr, Betula Pendula, Emerson Fittipaldi, Abychom se nenudili … computer art, scénická hudba …
V budoucnu na platformě Sboru hudby chceme vytvářet křižovatky hudebně-vizuálních technologií a hudebně spřízněných duší.
/ Slepé střevo / Skupinu Slepé střevo založil Petr „Fili“ Fiala v roce 1983 a není bez zajímavosti, že nejdůležitější roli v tom sehrály dvě okolnosti. První z nich byla existence skupiny Pražský výběr a tou druhou Fialova návštěva brněnského festivalu alternativních skupin Valná Hromada. Podivný sound, který tam slyšel, ho utvrdil v dojmu, že dnes může založit kapelu každý, protože už není potřebné umět hrát.
V knize „Z nejhoršího jsme uvnitř“ (1994) píše: „Základní pravidla kapely byla tato: neznalost not a harmonie, odpor k hard rocku, a chuť nasrat svým hudebním projevem co nejvíc lidí.“
Sestavu tvořili většinou studenti valmezského gymplu: Petr „Fili“ Fiala (voc, g), Jarek „Malý bidlo“ Odstrčil (bg), Hynek Hulík (sax), Ivoš Chmelař (voc, g, ks, vln, cl), Karel Mikuš (ds), Broňa Volfová (voc).
Zpočátku se zaměřili na zběsilé improvizace, což bylo většinou sborové mlácení do nástrojů, protože nikdo z kapely neuměl příliš hrát. Poté začaly mít skladby hlavu a patu a sama kapela začala svůj styl nazývat „stupid rock“. Texty byly reakcí na okolí, vyjadřovaly pocity teenagerů ze světa, jímž byli obklopeni, „ze života v pařeništi lží a přetvářky“ (P. Fiala).
V knize Excentrici v přízemí říká Fiala (zkráceno): „Všechno, co jsme tehdy hráli, se neslo v duchu ´Křič, abych věděl, že žiješ!´. Vystupovali jsme v maskách a posluchači vůbec nevěděli, co si mají myslet – ale v každém případě nás začali zdravit.“
Pro soubor bylo důležité, že si už v úvodu svého působení mohla zahrát se skutečnými hvězdami naší alternativy, jako byl Chadima a jeho MCH Band, či s formacemi brněnské scény – to byla zásluha přítele skupiny Petra „Karkuly“ Randuly, známého z působení v kapele Třírychlostní Pepíček. Slepé střevo začalo vystupovat na soukromých akcích a jen ojediněle na koncertech pořádaných oficiálně nějakým kulturním zařízením. Už v roce 1983 totiž začaly problémy s Stb, proto kapela používala krycí názvy jako Fíkus nebo Rytmus 84. Koncem onoho roku odešli z SS tři členové – Volfová (těžká nemoc), Hulík (vojna), Odstrčil (nebavilo ho to). Poté se v kapele mihli Jiří „Pedro“ Krch (lg) a Ferda Leskovský (bg), ale vydrželi jen půl roku. Místo nich přišli Fialův bratr Jiří (bg) a saxofonista Jiří „Bendžo“ Dohnal.
Od roku 1984 hrál soubor už jen na undergroundových akcích. O rok později se instrumentální schopnosti členů zlepšily natolik, že stavba jejich skladeb začala být konzervativní – divoké a disharmonické kusy se změnily v přehledné písničky s výraznými melodiemi, předjímajícími pozdější repertoár Mňágy & Žďorp. Nicméně na členy začala padat ponorková nemoc. Fialu vyrazili z VŠ za uspořádání undergroundového koncertu přímo na kolejích v Ostravě a kapele nepomohl z „blbé nálady“ ani nový zpěvák Petr „Karkula“ Randula. Na čas se do skupiny vrátila i Broňa Volfová, nicméně bylo jasné, že Slepé střevo směřuje ke svému zániku.
Naštěstí se podařilo zorganizovat alespoň natočení kazety „Nečum a tleskej“, na které jsou písně z období 1984-5. Půlka kazety se natáčela ve Valmezu ve zkušebně zvukaře Ládi „Kuba“ Kubík (likvidací zkušebny policií) a půlka v Havířově, což zařídil agilní Jiří „Bobeš“ Prokš. Produkční celé akce byl Petr „Karkula“ Randula. Nahrávka se míchala ve zkušebně Radegastu v Havířově na zámku v Životicích a jednalo se o první kazetu vydavatelství Rytmická mládež. Byla složena ze dvou částí „Latrina magika“ (staré songy) a „Greatest Hits Of Rytmus 85“ (nové skladby). Po nahrávce Slepé střevo přestalo existovat.
A závěrečné hodnocení? Jaroslav Riedel napsal v knize Excentrici v přízemí (zkráceno): „Slepé střevo se snažilo především o osobitost, jeho hudba byla plna pitoresknosti a recese. Od původně intuitivního projevu dospělo SS k charakteristickému, syrovému zvuku, s dominujícím společným zpěvem B. Volfové a I. Chmelaře, přičemž velmi důležité byly texty P. Fialy – někdy skoro dadaistické, často velmi sarkastické. A největší legraci si dělali ze svých vrstevníků.“
Slepé střevo se nyní příležitostně vrací na pódia. V roce 2023 oslavila kapela 40 let od založení na Valašském špalíčku.
