Řada televizních a filmových diváků ocení, když na ně herci i v zahraničních filmech mluví
česky. Nahrazení původních cizojazyčných dialogů českými se nazývá dabing a lze jej
provést v různé kvalitě. Dabing v Československé televizi vždy patřil k těm nejkvalitnějším a
to díky kvalitním hercům, režisérům a dalším umělcům, kteří se na něm podíleli, ale také
díky dobře vybavenému studiu. Jedno takové se v minulosti nacházelo na území naší
městské části. Pojďme si na něj zavzpomínat.
Nacházelo se v Husovicích kousíček od Náměstí Republiky a to na ulici Dukelská v domě s
číslem 50. Tento bytový dům měl ve dvorním traktu kinosál a tak od roku 1911 plnil funkci
kina a to až do roku 1968. Úplně původní název Kino Austria byl v roce 1918 po vzniku
republiky nahrazen názvem Kino Moravia. Od roku 1923 získala licenci promítat v tomto kině jednota legionářů v Husovicích a kinu dala jméno Sibiř. Za zajímavost stojí to, že v Chrlicích se od roku 1928 rovněž nacházelo kino provozované tamější jednotou legionářů a
pojmenované bylo rovněž Sibiř.
Vzhledem k tomu, že v Husovicích se nedaleko od sebe nacházela dvě kina – Sibiř a Jas,
bylo v šedesátých letech minulého století rozhodnuto, že kino Sibiř bude zrušeno. Po
ukončení provozu kina objekt získalo brněnské studio Československé televize, které ho
úplně zpočátku využívalo jako sklad a následně zde začalo natáčet pořady na film. Koncem
osmdesátých let v objektu televize vybudovala dabingové a hudební studio, které zde
fungovalo až do června 1996. Následně zde působila soukromá dabingová společnost a po
ní divadlo In Flagranti. Posledních pět let zde působí Nezávislé kulturní centrum Sibiř, které
zde pořádá koncerty, divadla, přednášky, besedy nebo filmová promítání.
Ale vraťme se o desítky let zpátky k působení brněnského studia Československé televize v
těchto prostorách. Jejich využití pro tvorbu živě vysílaných pořadů bylo omezené. Jedním z
důvodů bylo to, že tramvajové koleje vedly příliš blízko chodníku a nebylo tak možné, aby u
budovy stály velké přenosové vozy. V místě také chyběly telefonní linky a dostatečná
kapacita elektrické sítě. Výhodou naopak bylo, že prostory jsou umístěny ve dvorním traktu,
takže se do nich nepřenášel hluk z ulice. I když se uvedené problémy částečně vyřešily,
primárně se prostory hodily spíš k výrobě pořadů, které se zaznamenaly na film a vysílaly
později. Postupně zde vzniklo studio pro speciální filmovou výrobu se systémem tzv. přední
projekce.
Co se týká dabingu, ten původně brněnské studio Československé televize provozovalo ve
studiích TYPOS na (dnešní) Jezuitské ulici a na třídě Kpt. Jaroše. Tehdy se ještě jednalo o
filmový dabing. To znamenalo, že hercům se na plátno opakovaně promítaly krátké úseky
filmu, tzv. smyčky a pod obrazovým plátnem se jim na menší plátno promítal text, podle
kterého namlouvali svoje role a jejich hlasy se zaznamenávaly na magnetofon.
V dobách před začátkem filmového dabingu v Brně navštívila skupina pracovníků Filmové
studio Barrandov v Praze, kde byly nejen natáčeny české filmy, ale také se zde dabovaly
zahraniční filmy do českých kin. Díky získaným zkušenostem pak vylepšili projektanty
navržené postupy. Dabing v brněnském studiu Československé televize patřil vždy k těm
nejkvalitnějším a velmi oceňovaným.
V osmdesátých letech postupně končila éra klasického filmového dabingu využívajícího k
projekci smyček skutečný filmový pás. Přecházelo se na magnetický záznam televizních
pořadů a natočených filmů. Pořady a filmy ze zahraničí byly nakupovány na modernějším
médiu – magnetickém pásu, laicky nazvaném video. Herci tak sledují jednotlivé scény na
obrazovce, kam se jim rovněž promítá z počítače scénář. Video-dabing měl řadu výhod, celý
proces se díky němu zjednodušil, snížily se nároky na velikost prostor, odvod tepla z
promítacích strojů a podobně.
V prostorách studia Sibiř začala koncem osmdesátých let brněnská televize budovat
hudební studio určené k natáčení hudby s možností video-dabingu filmů. Po jeho dokončení
se celkem logicky dabování zahraničních filmů a pořadů přestěhovalo sem a dokonce se
stalo hlavní náplní činnosti studia, které tak pracovalo na směny prakticky nepřetržitě. Díky
kvalitnímu vybavení i skvělým lidem se spoustou zkušeností z filmového dabingu si tak
brněnský dabing ve studiu Sibiř zachoval svoji vyhlášenou kvalitu a úroveň. Zde vznikly
české verze některých dílů seriálu Jake a tlusťoch, slavný devadesátkový seriál Dallas a
také Opičí král, Psycho a spousta dalšího. Na jejich tvorbě se podíleli režiséři Jiří Kubík,
Rostislav Landsmann, Sonja Sázavská a další.
Ačkoli dabing byl hlavní náplní studia Sibiř, sloužilo toto studio také jako hudební studio a
natáčela se zde hudba zejména pro potřeby televize v hudebních pořadech, ale i filmová
hudba pro filmy a pořady natáčené Československou televizí. Za zajímavost stojí i to, že
Gustav Brom, který jako první v nově vybudovaném hudebním studiu Sibiř natáčel, o něm
prohlásil, že je natolik kvalitní, že další desky chce natáčet už jedině zde, protože tady mu to
zní nejlépe.
Použité prameny:
Cinematic Brno (cinematicbrno.phil.muni.cz)
Internetová encyklopedie Brna (encyklopedie.brna.cz)
Bio Sibiř (biosibir.cz)
Sepsal: Petr Steinmetz (s využitím materiálů Jiřího Steinmetze)
Pozvánka
Pokud se chcete dozvědět více o tom, jak se dabing dělá a co všechno obnáší, má-li být
kvalitní a poslechnout si vyprávění “přímých účastníků” – tehdejších zaměstnanců studia,
přijďte na besedu, která proběhne přímo v prostorách, kde dabingové studio působilo.
Beseda se koná 18.10.2022 v 17:30